Jezero se napouštělo více než deset let. Letošní otevření pro veřejnost samozřejmě s napětím očekávali windsurfaři a kitaři z okolí. Jezero umožňuje vyrazit na vodu byť jen na skok po práci těm, kteří jinak váží mnohem delší cesty za větrem na Nechranice či Miladě podobná jezera po zatopených dolech v Německu (viz Windsurfer 1/2014 Eurosee a Windsurfer 1/2015 Berzdorfersee).

Rekreační mladice

Nicméně Milada očekávání z tohoto hlediska naplnila jen zčásti. „Vodní plocha je dost utopená a vítr se na hladinu dostane těžko a je poryvový,“ popisuje situaci Miloslav Kváča, jeden z prvních windsurfařů, který jezero vyzkoušel po květnovém (májovém) otevření. Kolem jezera je dokola násep, který brání větru, aby se plně rozprostřel po celé vodní ploše. Z okolí je jezero vidět jen z výše položených míst. Na rozdíl od podobných nádrží v Německu nevede zatím kolem Milady asfaltová stezka, do které by se zamilovali inline bruslaři. V současnosti jde o nezpevněnou cyklostezku vhodnou pro horská kola. K dalšímu rozvoji zázemí kolem jezera dojde postupně, až správa vodní plochy plně přejde od těžařů na okolní obce.

Vítr

Ale zpět k větru, o který jde především. „Možná to bude na Miladě lepší, až foukne opravdu hodně. Na jezeře jsou jezditelné prakticky všechny směry větru, ale nejlépe samozřejmě převládající větry o západu,“ říká Miloslav.

Nepříjemnosti pod vodou

Jezero ale také skrývá dvě nástrahy pod hladinou. Dno z kamenů, které jsou velké jako míče, o které si člověk může zlomit nohu, když mezi ně zapadnete. Těsně pod hladinou podél břehu je ukryt vlnolam, který má břeh chránit před erozí. „Obojí může být dost nebezpečné. Pokud jde o vlnolam, tak si o něj můžete minimálně rozbít nářadí,“ varuje Miloslav.

Vlnolam je přerušen jen na jednom místě na JV cípu jezera, které je určeno pro vstup jachtařů, windsurfařů i kitařů. Problém s balvany na dně ale vede k tomu, že na jezeře není možné udělat plážový start a těžko se na něm budou tudíž učit začátečníci. „Startuju raději tak, že si odplavu dál od břehu a udělám buď vodní start, nebo plachtu vytáhnu lankem,“ radí Miloslav a dodává, že zatím si na jezeře zajezdili spíš milovníci větších plováků i plachet a kitaři. „Se svou největší 6m plachtou jsem zatím neměl až tolik úspěchů,“ konstatuje.

Přístup k vodě

Další komplikací je fakt, že k vodě je zakázán příjezd autem. Auta lze nechat jen na vyznačených parkovištích, z nichž mnohá jsou dost vzdálená od břehu. S tím souvisí asi největší nástraha jezera. Tou je bezprostřední okolí a hlavně nenechavci mezi částí obyvatel v městečku Trmice na předměstí Ústí nad Labem. „Jeden kolega nechal na břehu trapéz, který velmi rychle někdo ukradl, a tak bych se bál na břehu bez dozoru nechávat auto, které má windsurfař obvykle plné věcí,“ varuje Miloslav.