1/3

2/3

3/3

Prosinec (december), Tarifa 

Oba, Phil i Rossi, věděli, že v tuhle zimu chtějí prozkoumat zcela neznámé vody. Protože v podstatě na každou pláž světa už nějaká windsurfařská noha přece jen vstoupila, vůbec nebylo snadné takovou destinaci najít. Rozhodnutí o té správné destinaci a pravém spotu tedy muselo předcházet rozsáhlé pátraní. Naše dvojice se rozhodla tuto otázku projednat na mítinku na Tarifě. Jen někteří z nás mohou říct, že windsurfing, studování Google map, diskuse o plážích a barvě vody mohou považovat za byznys. Ale tihle chlapci jsou v tom, co dělají, dobří. Po spoustě probděných nocích a nekonečných diskusích padlo rozhodnutí: Keňa!

Leden (január), mezinárodní letiště, Mombasa, Keňa

Phil: „Rossimu nedělalo velký problém přesvědčit mě. Takže jsme tady. Keňa.“

Začátkem ledna (januára) přistáli Phil a Rossi na letišti ve městě Mombasa. Před sebou měli tři týdny, během nichž měli v plánu navštívit pláže severně i jižně od Mombasy a samozřejmě taky safari.

Phil: „Přesně jak jsem předpokládal – chlapíkovi, který nás měl vyzdvihnout na letišti, spadla čelist, jen co nás spatřil. Uviděl totiž naši bagáž.“

Čtyři boardbagy a  spousta dalších zavazadel opravdu není v Keni moc často k vidění. Řidič ale velmi rychle našel ztracenou rovnováhu a s úsměvem na tváři svahilsky naučil chlapce první velmi důležitá slova: Hakuna matata – žádné starosti.

Naštěstí naši dva cestovatelé si již po mnoha zkušenostech přinesli vlastní popruhy na střešní nosiče. Takže všechno naložili a vydali se na cestu. Řidič je ujistil, že nemusejí mít žádné obavy, že stejně pojedou velmi „pole, pole“, tedy pomalu. Po chvíli zjistili, že doprava v Keni není jen pomalá, ale často se i nečekaně prudce brzdí a rychle uhýbá zleva doprava kvůli dírám na cestě. A nejen dírám, dalšími překážkami jsou přeplněné „matatu“, tedy minibus taxíky, nebo lidé tlačící vozíky naplněné nákladem a pohybující se slimáčím tempem.

Phil: „Hakuna Matata – to je vážně kouzelná fráze, každý taxikář na světě by se s ní měl ztotožnit.“

Zvládnout cesty z Mombasy byl první krok na cestě z letiště do první destinace– Diani Beach. Jedinou možností, jak se dostat jižně od města, je cesta trajektem přes přístav Mombasa. Neexistuje žádný most či tunel. Standardně pasažéry a auta přepravují přes pás vody široký přes 500 metrů čtyři lodě. Trajekty jsou přeplněné, většinou přepravují 500 a víc osob, i když jejich oficiální kapacita je 300. Někdy se na loď čeká i několik hodin. Po hodině a půl chlapci dorazili do cíle číslo jedna a poprvé zahlédli bílý písek Diani Beach. Pofukoval jen slabý vítr, ale barva vody byla ohromující. Bylo 11 hodin dopoledne, takže padlo rozhodnutí obstarat si nějaký oběd, následně přinést surfy na pláž a poté poprvé okusit windsurfing v Keni.

Diani Beach
Phil a Rossi byli ubytovaní o kus dál od pláže, než předpokládali, takže než si tam donesli veškerý materiál, docela se zapotili. Cestou šli přes malý lesík, hlavní ulici a potom prašnou cestou až na pláž. Když přešli kolem baru Forty Thieves, byli na pláži. Diani Beach je velmi příjemná pláž. Vstup do vody je bezproblémový, a dokonce tam je i menší ohrada pro bezpečné uložení plachet – laskavost od centra H2O Extreme Watersports. H2O má na Diani Beach dvě stanice, jednu u Forty Thieves a druhou asi kilometr jižněji. Obě mají k dispozici několik plachet a surfů pro začátečníky, druhé středisko má dokonce i pár víceméně novějších freeridových kousků, z nichž by se dal vyskládat freeridový set-up pro jednoho či dva windsurfaře.

Galu Beach
Na Galu Beach se nachází třetí a poslední stanice H20, a to přímo před apartmány Kenyaway. Voda je tu o něco hlubší, takže při odlivu je to ideální flat water spot. Při přílivu naopak vzniká větší chop, který tenhle jednoduchý chop změní v obtížnější. Trávník před centrem H2O Extreme je ideální místo pro nastavení plachet, palmy kolem pěkně stíní. Pláž je stejně krásná jako Diani, dokonce je tu míň lidí. Reef je o něco dál od břehu. Phil i Rossi si stěžovali na mořskou trávu, ale dozvěděli se, že zrovna neměli štěstí, protože tráva se objevuje jen zřídka – záleží na bouřkách na moři.

Masajové jako ochranka
Phil a Rossi se cítili úplně bezpečně, když nechávali svůj windsurfingový a kamerový materiál buď v centrech H2O, nebo doma, protože všude jsou domorodí strážci – Masajové. Masajové jsou domorodý kmen, jehož členy si téměř po celé Keni najímají jako ochranku. Jejich charakteristický oděvem jsou červené šaty a mají roztažené ušní lalůčky, takže se dají velice snadno identifikovat. Pani domácí, u které bydleli, byla poněkud skeptická, pokud šlo o bezpečnost za tmy, takže pokaždé když se chlapci rozhodli večer projít lesíkem na hlavní ulici, poslala s nimi jednoho Masaje. Každý Masaj je vyzbrojený lukem a šípem. Phil a Rossi se však mnohem víc báli paviánů, kteří se houpali ve větvích, než nějakého lidského zloděje.

Šílené Matatu
I když na Diani Beach neexistuje žádná veřejná doprava, dostat se tam není těžké díky široké nabídce taxíků, tuk-tuků a matatu. Taxíky a tříkolové tuk-tuky jsou víceméně známé, ovšem matatu byla pro Phila a Rossiho novinka. Matatu jsou v podstatě malé dodávky, které nabízejí 12 míst a řídí je jeden šílený šofér. Často je můžete vidět, jak se řítí plnou rychlostí a vyhýbají se přitom jámám nebo zpomalovačům, které místní nazývají spící policajt. Zpomalit nebo zastavit dovedou jen tak, že dupnou na brzdu. Matatu v podstatě nahrazují veřejnou dopravu. Tyhle staré minidodávky jsou vždy přeplněné. Identifikujete je velmi snadno – vždy jsou pomalované šílenými kresbami a neonovými barvami. Pokud jde o cenu, záleží na délce cesty, můžete počítat s částkou mezi 20 a 70 keňskými šilinky (KES).

Cesta na sever

Watamu Beach
V rezortu Turtle Bay Beach Club našli Phil a Rossi první víceméně organizovanou windsurfingovou půjčovnu. Zdálky to na první pohled vypadalo, že kráčejí ke standardní malé windsurfingové stanici a půjčovně, ale když se podívali líp, zjistili, že každá plachta, která visela uvnitř, byla minimálně deset let stará a s monofilmem na pokraji rozpadu. Podmínky se zásadně měnily podle přílivů a odlivů. Při odlivu byla voda mělká, ale dalo se jezdit a hned za písečným břehem byla voda rovná. Při přílivu se přes písečný břeh dělal malý swell, který vytvářel hladkou vodu mezi vlnami a malé rampy u přechodu směrem ven. Uprostřed spotu, kde jezdili, se nacházel velký korál trčící nad hladinou, který vytvářel docela dramatickou scenerii. Při pohledu víc po větru a proti větru bylo vidět víc trčících korálů. Ke korálům je potřeba ještě přičíst mořské želvy, které se zde objevovaly poměrně často. Podle informací z blízkého mořského národního parku je tahle oblast druhá nejbohatší na podmořský život, hned po Velkém bariérovém útesu.

Che Shale
Che Shale, spot severně od Malindi, byl poslední, který měli v plánu. Během rozhovoru s řidičem, který je vezl z Watamu do Che Shale, Phil a Rossi zjistili mnohé o bezpečnostní situaci v Keni a taky to, jak je potřeba rozumět bezpečnostním varováním, která vydaly mnohé země. Vysvětlil jim, že povolební násilnosti v roce 2008 byly většinou zapříčiněné nevraživostí mezi místními kmeny a že k nim docházelo výlučně ve vnitrozemí. Žádné násilnosti nebyly namířené proti turistům. V Keni je kolem 40 různých kmenů, z toho 28 žije na pobřeží. Vysvětlil jim, že lidé z pobřeží jsou otevření, nemají žádné předsudky. Na pobřeží žije mnoho kmenů na malém území a často přicházejí do styku s návštěvníky a turisty. Většina Keňanů z pobřeží žije právě z turismu, takže chápou, že jejich budoucnost závisí na obrazu, který vytvoří pro turisty. Například jim popsal, jak se Malindi po známém únosu, ke kterému došlo v roce 2011 u somálských hranic, na několik týdnů stalo městem duchů.

Záliv nabízí několik spotů s různorodými podmínkami. Přímo před Che Sale fouká vítr onshore a mírně zprava. Voda je hluboká a s větrem se tvoří i mírné vlny, ze kterých se odpoledne stává pěkný bumb & jump spot. Napravo od Che Shale je voda mělčí a rovnější, dokonce se dá jezdit mezi zakotvenými rybářskými lodičkami v malém zálivu. Dál od břehu se nachází vnější reef, který má různou hloubku, takže i když má hladina rozdílnou výšku, dá se tam fajn pojezdit. Phil a Rossi zažili na tomhle spotu několik výborných freestylových sessions.

Rossi: „Nejlepší session jednoznačně na reefu Che Shale, kde jsme se snažili synchronizovat shaky a forward loopy ze stejné vlny. Nešlo nám to až tak dobře jako synchronizované switch Chachoo, 

Spoty (windsurfing a ubytování)

• H2O Extreme – www.h2o-extreme.com – Diani a Galu Brach, půjčovna, uskladnění a lekce, zabezpečí i různé ubytování
• Turtle Bay Beach Club – www.turtlebay.co.ke – Watamu Resort, půjčovna, uskladnění a lekce
• Che Shale – www.cheshale.com – severně od Malindi, rezort, možnost uskladnění
• Kiboko Camp – www.kibokocamp.com – safari kemp
• Southern Sky Safaris – www.southernskysafaris.com – organizování výletů na safari