Co je to Hydrofoil? …celkom fajn zábava!
První a zásadní bylo to, že Hydrofoil má minimální odpor a lze tak i v minimálním windu jezdit draky kolem 10–11m2. Dává to smysl, protože takový kite je lehoučký a udrží se snáze v luftu i ve slabším větru. Přitom neztrácí rychlost točení, takže pojezd je opravdovou zábavou. Nesporná výhoda toho všeho je, že nemusíte kupovat mastodonta nesmyslných rozměrů a prachy investujete do Hydrofoilu , který svou zábavností určitě předčí veškeré lowwindové nesmysly.
iAko nám to popísal Switch… „Kdekoliv pojedete, nestane se vám, že se nesvezete“
…na HF jsem se povětšinou učil s kitem Slingshot Rally 10m, který byl schopen HF rozjet od 3m/s, samozřejmě v závislosti na vaší šikovnosti, která se každou další motohodinou značně zvyšuje. První rozjezdy jsou spíše poskoky, kdy většinou padáte na záda a bok. Velkou devízou mi byla rada zkušenějších z MKB (za což jim děkuji), že váha musí při rozjezdu spočívat hódně na přední noze. Čím rychleji jedete, tím více tlak na přední nohu zvyšujete. Přední nohu bych přirovnal k velmi citlivému tlumiči, který koriguje náhlé výkyvy boardu, aby nedošlo k tlamě s vystřelením zadní části, nebo naopak přes špičku prkna. I když se vám to po počátečních neúspěších zdá nemožné, čím více máte najeto, tím více se vaše kontrola nad boardem zvyšuje. Záleží samozřejmě na šikovnosti každého ridera. Čím více získáváte kontrolu nad boardem, tím více zábavy zažíváte. Úžasná je manévrovatelnost v takto slabém větru. Jedete si boční wind, potom to pustíte po větru (což se někomu může napoprvé zdát těžší, ale o to zábavnější), abyste to najednou zařízli a fičeli neskutečně proti větru. Stoupavost u HF je obdivuhodná, z čehož vyplývají další radovánky. Jedním šlákem si nastoupete a potom fičíte po větru. Děláte si obloučky, které velmi připomínají jízdu v čerstvém powderu na SNB. Nastupuje obrat, kdy šikovnějším jedincům se už po pár pokusech může povést rééčko, zatím utopené. Jedním šlákem jste najednou o 200–300 m výše a můžete vyzkoušet skoky. Ty jsou díky minimálnímu odporu a rozjezdu total proti větru i ve slabém větru monstrózní. Můžete zkusit první backroll, kam jsem se zhruba po 12 hod. jízdních zkušeností dostal já. Nelze také nezmínit další luxus, a to je (kupodivu) pád. Zapomeňte na stoupání pro prkno na oušku. Stačí počkat s kitem nad hlavou a board vás za chvíli předjede sám. Někdy za ním musíte dokonce bodydragovat, abyste jej dohnali.
Stinné stránky
Mezi stinné stránky patří ostrá křídla pod vodou, která vám při nepozornosti zanechají pár šrámů na nohách. Po čase se na to dá zvyknout a držíte si při pádech od boardu odstup, startujete opatrněji. Problém může též nastat v případě, že vám ve 2–3 m/s kite spadne do vody. V takovémto vánku se každý kite startuje velice obtížně. Další stinnou stránkou je neustálé smontovávání a rozmontovávání foilu a převoz vcelku velkého krámu, který stále někde zavazí.
Odměnou vám však bude to, že kdekoliv pojedete, nestane se vám, že se nesvezete. HF jezdí totiž od chvíle, kdy udržíte kite nad hlavou. A to vše při návykové zábavě, relaxu a naprosté volnosti pohybu po vodní hladině. Názor kluků, že jde o tzv. druh kite meditace, je naprosto na místě. A jakmile přifoukne wind nad 6m/s, šup pro klasické cajky.
A ještě jedna rada na závěr. Pokud začínáte a znáte někoho ze svého okolí, kdo na HF již jezdí, určitě si nechejte poradit. Veškeré učení tak značně urychlíte. Text: Switch
Pozrite parádne video:
Vaše komentáre