Windsurfing je krásny sport, ale začátky jsou těžké a mnohé děti odradí. Aleš Kaczur, majitel školy windsurfingu F4, radí, jak děti správně namotivovat, aby měly rády windsurfing. 

Čím dále častěji narážím na smutné windsurfaře a kitery, pro které je tento sport životní náplní a jsou nešťastní z toho, že se jejich děti tomuto sportu nechtějí věnovat. Snažili se je učit sami, snažili se je k tomu přivést.

Někteří je to dokonce na docela slušné úrovni i naučili. Přesto to ty děti nebaví. Proto bych rád sdílel své zkušenosti s výukou dětí a juniorů. Věnuji se tomu 25 let, a tak se domnívám, že mám co předat.  

Děti jsme učili od začátku naší ws školy, ale jen tak okrajově a popravdě, trochu jsem se toho bál. Až jsem začal učit své děti. Tam přišel zlom. Samozřejmě jsem chtěl, aby se mí kluci windsurfingu věnovali, já mohl trávit čas s nimi u vody a na vodě a abychom byli v té skvělé komunitě lidí.  

V jejich šesti letech jsme začali. Základy se naučili a surfovali jsme, kdykoli to šlo a oni chtěli. Do ničeho jsem je netlačil. Ale pak jsem viděl, že je to přestává bavit. Ke skluzu bylo daleko, vždy jsme vyjeli a za cca 20 minut už chtěli na břeh.

Jednou tam k nám vyjel další kluk a oni začali jezdit spolu. Jezdili kolem sebe, smáli se na sebe a surfovali 3 hodiny. Tam jsem si uvědomil zásadní věc. I když je windsurfing individuální sport, všichni jsme rádi na vodě s přáteli.

Když je nás tam víc, jedeme vedle sebe, potkáváme se, mávneme si. I mě samotného to baví víc, když jsem na vodě s partičkou.  

Po tomto zjištění jsem začal organizovat víkendové kurzy pro děti, a poté jsme zavedli i dětské týdenní kurzy. A najednou byli moji kluci přirozeně 4–5 hodin na vodě denně. V té partě surfovali. Hráli si na břehu, na paddleboardech, všude.

Fungovalo to, ti lepší se snažili ukázat se před těmi slabšími a ti slabší se snažili vyrovnat těm šikovnějším. Lyžování je taky individuální sport, ale s partou je to větší zábava. Teď jsem pyšný otec dvou kluků, kteří chtějí na vodu, kdykoliv fouká, a začínají závodit.  

Začít s ws se dá v jakémkoli věku od šesti let. Ale musíte opatrně. V šesti letech – jen třeba hodinku s instruktorem, jednou za čas, aby si to osahali. Od osmi už děti zvládnou týdenní kurz. Já samozřejmě doporučuji dát děti do péče nějaké windsurfingové školy.

Mají na to vybavení a víc zkušeností s výukou. Výbava dnes stojí hodně peněz, a než to pořídíte, je lepší to zkusit ve škole. Dle mých zkušeností, když začnou děti v sedmi osmi letech a každý rok si dají týdenní kurz nebo dva víkendové kurzy, tak vám za pár let budou jezdit ve skluzu a bude je to bavit.

Můžete jim pak pořídit vlastní výbavu a užívat si ten čas s nimi. Anebo prostě budete jezdit na dovolenou, kde jim to půjčíte a oni to budou v pohodě zvládat.  

Zásadní jsou ale tyto věci: 

1. Děti nesmí mít strach z vody.

Když k nám přijdou děti ve 12 letech a bojí se vody, tak je fakt nenaučíme windsurfovat. Je potřeba být s dětmi u vody od útlého věku, koupat se s nimi, hrát si ve vodě, vozit je na paddleboardu, skákat s nimi do vody atd.  

2. Děti musí mít vybavení odpovídající jejich váze, síle a dovednostem.

Nejčastější chyba, kterou vídám, je dítě s plachtou 2 metry a paddlem 250 litrů. Což prostě nefunguje. Dítě na tom stojí a jede někam pryč. Tenhle komplet prostě nezatočí! Ale spousta rodičů to zkouší. Je to k ničemu. Dítě potřebuje vědět, že to funguje.

Takže pro ty nejmenší doporučuju lehoučkou plachtu 1,5 až 3 metry a k tomu prkno kolem 100 až 120 litrů. A důležitá věc – to prkno musí mít středovou ploutev! Pak vám děti budou krásně točit réčka i halzy a stoupat proti větru, časem i klouzat.

Byli jsme na Gargánu, když měli kluci 7 let. Foukalo kolem 4 m/s a na vodě tam bylo hodně dětí Rakušanů, Němců, Italů. Ale jen moji kluci jezdili a stoupali. Jejich děti vyjely a pak se vracely po pláži proti větru.

Po pár hodinách za mnou začali rodiče chodit a ptát se, jak je to možné? A já jim říkal: No je to jednoduché, vaše děti jezdí na vašich malých prknech, což je super, ale nemají tam středovou ploutev. Takže jim to nestoupá!

Pak to zkusily na našich prknech a šlo jim to. Rodiče koupili taky ripery, posílali mi fotky a děkovali.  

3. Bezpečnost.

Pokud nevyužijete služeb školy windsurfingu, musíte si být jistí, že vám dítě nikam neujede. Pro začátky na malé vodě je ideální mít k dispozici motorový člun, abyste případně bezpečně stáhli dítě zpět, anebo aspoň paddleboard s dvojpádlem. A na 100 % vždy vesta.

Kiting je z mého pohledu dost nebezpečný, své děti jsem pustil na kite až ve 12 letech, kdy už věděli, o co jde, tam opravdu opatrně. Ale když budou mít základy z ws a vztah k vodě a větru, tak jim to pak půjde samo.  

4. Parta!

Děti potřebují kolektiv a bude je to bavit! Jezděte s přáteli, kteří mají stejně staré děti, nebo vyhledávejte kurzy, kde budou další děti. Je to super. Najednou se zabaví sami a nebude to takové to – já se nudím! Mě to nebaví. Mně se nechce! Budete se jen dívat, jak se děti zabaví v partičce. To mi fakt věřte.  

5. Investujte.

Věřte, že se vám to vrátí. Taky jsem hodně zvažoval, jestli mám dětem koupit vlastní výbavu. Prkno Fanatic Ripper 120 litrů jim vydrželo 8 let, pak jsem ho prodal se ztrátou 30 %. Plachty pro děti se dají koupit nové za 5 tisíc komplet. A za 3 tisíce je zase prodáte. Stojí to za to! 

Levnější variantou je 160litrová nafukovačka od Kiboka.  

6. Myslete na to, že to má být především zábava!

Nenuťte děti, aby šly na vodu vždy. Mají taky své dny a nechce se jim. Ale až se dostanou do fáze, kdy budou chtít být na vodě s vámi, tak to budete opravdu šťastní.  

7. Tím, že budete své děti podporovat ve sportu, předejdete spoustě problémů, jako je špatná parta, alkohol, cigarety, drogy.

Budou mít prostě jinou náplň života. To je asi nejvíc. 

Za těch 25 let, co učíme děti, musím říct, že jsme ze spousty dětí vychovali hodně windsurfařů, hodně skvělých instruktorů i pár závodníků. Pokud byste jako rodič měl i ambice, aby vaše děti závodily, je zde v ČR několik oddílů, kde od 10 let můžou začít závodit ve třídě Techno293, a pak od 15 let můžou začít jezdit olympijskou třídu IQ-Foil.

Pro vás to bude znamenat objíždět závody nejen po republice, ale i po Evropě. Příjemné na tom je to, že se budete setkávat se zajímavými lidmi u vody, na super lokalitách, budete sami surfovat a děti budou závodit ve skvělé partě. Naučí se prohrávat i vyhrávat. Závody jsou evropské, takže procvičí angličtinu, němčinu a další jazyky.

Budou mít přátele po Evropě i po celém světě. A rozhodně se hodně otrkají. 

Skvělé výsledy našich juniorů 

V posledních letech funguje skvěle juniorská reprezentace pod vedením Honzy Skřepka (Techno293 děti 10–17 let) a Milana Hájka (IQ Foil Youth&Junior děti 15–19 let). Aktuálně má Česká republika super výsledky na mezinárodním poli.  

Mistryně světa Techno293 2021 Lago di Garda Itálie / Nela Sadílková 

Mistryně Evropy Techno293 2021 Tallin Estonsko / Kristýna Chalupníková 

Vicemistryně světa Techno293 2022 Limasol Kypr / Nicol Říčanová 

Vicemistryně Evropy Techno293 2023 Lago di Garda Itálie / Alexandra Lojínová 

Vicemistryně světa IQ Foil Youth&Junior 2022 Silvaplana Švýcarsko / Barbora Švíková 

3. místo mistrovství světa IQ Foil Youth&Junior 2022 Silvaplana Švýcarsko / Nela Sadílková 

4. místo mistrovství světa IQ Foil Youth&Junior 2022 Silvaplana Švýcarsko / Kateřina Altmannová 

5.místo mistrovství světa IQ Foil Youth&Junior 2022 Silvaplana Švýcarsko / Kristýna Piňosová  

Více info na 

#czechyouthwindsurfing #ceskawindsurfingovaasociace 

FB Česká windsurfingová asociace 

Web www.cwa.cz 

Držím vám palce, abyste mohli svou vášeň sdílet se svými dětmi, a je asi jedno, jestli budou závodit, dělat instruktory, nebo budou klouzat po hladině s vámi.