Waveriding je čím dál populárnějším směrem v kiteboardingu nejen ve světě, ale i v Čechách, čehož důkazem jsou i stoupající čísla prodeje vlnovek. Jaké waveboardy existují a jak si vybrat ten správný?  

Velikost 

Občas lidé pátrají po nějaké konkrétní velikosti vlnovky, například 6’0“. Tento přístup je v zásadě špatný. Mnohem důležitější roli zde hraje to, jaký má prkno výtlak, tvar, jaký preferujete styl ježdění a další faktory. Samozřejmě, váha jezdce je tím bodem, od kterého se můžete odrazit. Nicméně, pro stejného člověka vlnovky na freestyle, malé nebo velké vlny budou mít odlišné velikosti.   

Obecně platí, že waveboardy do vln jsou delší a mají špičatý tvar s větším rockerem, který hlavně brání tomu, aby se vám nezařízla špička během sjíždění vlny. Naopak vlnovky, určené pro strapless freestyle, mají menší rocker a zpravidla „řízlou“ špičku, a tím pádem jsou kratší oproti klasickým waveboardům.

Tím se ušetří hlavně na váze prkna, která je pro freestyle zásadní. U značky Duotone jsou příkladem klasické vlnovky třeba modely Wam nebo Session. Freestyle modely jsou pak Whip nebo Voke.  

Není úplně jednoduché popsat všechny možné kombinace tvarů. Každá část vlnovky, ať je to nose, tail, rocker nebo rail, je podstatná pro výstupní charakteristiky celého prkna. Zaměříme se pouze na jednotlivé části, jelikož množství možných variant a kombinací se ve skutečnosti blíží k nekonečnu.  

Shape (tvar) 

Hrubě řečeno, shape je tvar prkna, když na něj koukáme seshora. Vlnovka může mít jak úplně rovnoběžné hrany, tak i téměř kulatý tvar, a všechny, co jsou mezi těmito extrémy.  

Prkno, které má rovnoběžné hrany, je rychlejší a lépe stoupá proti větru (což je vlastně důležitou charakteristikou pouze pro kiteboard, proto prkna pro klasický surf mají jiný tvar). Je velice stabilní, ovšem hůř zatáčí. Proto mají zpravidla větší rocker v zadní části, který tento nedostatek částečně kompenzuje.

Kulatější vlnovky jsou naopak velmi hravé a mají menší rocker, který kompenzuje nedostatek rychlosti. Jde o rovnováhu. Designer, který projektuje waveboard, musí přemýšlet nejen nad každou jednotlivou části, ale i nad tím, aby ty části fungovaly jako celek.  

Rails (hrany) 

Railem se rozumí samotná hrana prkna. Rozlišujeme dvě základní varianty – hard rail a soft rail. A nekonečné množství variant mezi tím.  

Hard rail má užší hranu. Vlnovky s hard railem mají větší rychlost a líp stoupají proti větru. Je to další rozdíl mezi kite vlnovkou a klasickým surfem, kde rychlosti nejsou tak velké, jak v kiteboardingu.  

Soft rail má kulatější tvar a je širší oproti hard railu. Takové prkno bude víc „skákat“ za jízdy a mnohem hůř jet proti větru. Zpravidla waveboardy na kite mají hard rail, takže pokud si vybíráte vlnovku na kite a narazíte na prkno se soft railem, nejspíš jde o špatný design. V tomto případě doporučujeme pokračovat v hledání a vybrat si něco jiného.  

Rocker 

Rocker je „zakřivení“ prkna směrem od špičky k zadní části. Nejjednodušší způsob jak zjistit, jaký rocker má prkno, je položit ho na rovný povrch. Obecně platí, že čím menší rocker má waveboard, tím líp stoupá proti větru, ale hůř zatáčí, a vice versa.

Kiteboardy v drtivé většině mají menší rocker ve středu a větší zakřivení ve špičce a zadní části. Pro získání větší rychlosti přenesete váhu víc dopředu. Pokud potřebujete zatočit, pak naopak zatlačíte víc na zadek prkna, který má větší rocker.  

Nose (špička) 

Špička prkna, stejně jak ostatní části, může mít nekonečné množství tvarů, od špičatých až po úplně čtvercové. Jak již bylo zmíněno, vlnovky pro strapless freestyle mají zpravidla čtvercový řízlý tvar. Naopak, kiteboardy do vln mají špičatý tvar a větší rocker v přední části, aby se předešlo zaříznutí špičky do vody.  

Tail 

Tail je zadní část prkna. Ovšem, to není jen posledních 10–15 cm vlnovky. Tail začíná tou nejširší části prkna uprostřed, a může mít kulatý, špičatý nebo rovnoběžný tvar. Takže v podstatě tail má podstatný vliv na tvar celého prkna.  

I tady vidíme velkou rozmanitost tvarů, popíšeme pouze základní varianty: 

Square tail: téměř čtvercový shape, prkno je velice stabilní, ale špatně zatáčí. 

Squash tail: zaokrouhlený square tail, lepší točivost oproti čtverci (Duotone Wam). 

Pin tail: úzký špičatý tvar, velice stabilní prkno vhodné do silného větru nebo velkých vln (Duotone Session). 

Round tail: zaokrouhlený tail, prkno je velice hravé, ale špatně stoupá proti větru, proto není moc vhodné pro kitesurfing. 

Fish tail: má tvar rybího „ocasu“, hravé a stabilní prkno, které se ale nehodí do těch největších vln (Duotone Fish).  

Deck 

Deck je horní část prkna. Rozlišujeme čtyři základní tvary: 

Domed deck: vypouklý tvar směrem od railů ke středu prkna. 

Platform deck: má rovnou plošinu s užšími raily. 

Concave deck: vypouklý tvar směrem od špičky ze zadní části prkna. 

Flat deck: jak vypovídá název, takové prkno má rovnou plošinu ve všech směrech. 

Důležitou charakteristikou decku u kiteboardu je jeho odolnost. V případě klasického surfu stojíte na prkně 10–15 % času, zbytek času na prkně ležíte nebo pádlujete. V případě kiteboardingu stojíte na prkně v podstatě celou dobu, proto struktura surf prken a kiteboardů se zásadně liší. Například, značka Duotone používá při výrobě waveboardů technologii Cork Shock Absorber nebo RMF Shock Absorber. 

Bottom (spodek) 

Existuje množství variant a kombinací různých tvarů spodku, rozlišujeme ale dvě úplně základní. 

Flat bottom: rovný spodek bez drážek, prkno s flat spodkem může dosáhnout velké rychlosti, ale není vhodné na freestyle, protože zůstává „přilepené“ k vodě. 

Concave bottom: spodek s drážkou, pod prknem za jízdy zůstává voda, díky čemu se prkno nepřilepuje a můžete se odrazit na freestyle trick. Existuje single concave (jeden žlábek) a double concave (dvojitý žlábek). 

Volume (výtlak) 

Tato charakteristika je jedna z nejdůležitějších a vypovídá o prknu víc než délka. Výtlak se měří v litrech. Čím větší výtlak má prkno, tím víc to nadnáší a plave, ale je hůř manévrovatelné a nestoupá tak dobře proti větru. Oproti klasickému surfu ale mají kiteboardy zpravidla menší objem, protože nepotřebujete pádlovat.  

Většina výrobců uvádí tabulku velikostí, takže dle své váhy a zkušeností byste neměli mít problém vybrat si správně. Pokud s waveridingem začínáte, můžete si pořídit vlnovku s větším objemem. Na začátku budete tak mít rychlejší progres, prkno bude odpouštět chyby, např. při otočkách.  

Flex 

Flexem se rozumí měkkost/ tvrdost prkna v ose špička–spodek. Měkčí prkna jsou hravější a mají rychlejší a přesnější odezvu na vaše pokyny. Ovšem pokud je prkno příliš měkké, má to negativní vliv na stabilitu.

Dobrým příkladem je nová řada vlnovek Duotone D/Lab, kde používají měkkou paměťovou pěnu RMF (Reflexive Memory Foam) pro modely Wam, Fish a Whip (do malých a středních vln), ale vynechali to pro model Session, který se používá do těch největších vln a kde rozumná tvrdost prkna poskytuje potřebnou stabilitu.  

Flosny 

V dnešní době existuje několik základních možností, v stručnosti je probereme: 

Thruster fin 

Set-up ze tří flosen je dneska nejpoužívanější pro kite waveboardy. Poskytuje nejlepší stabilitu a rychlost, a používá se jak do malých a středních, tak i do větších vln. Všechny vlnovky Duotone, kromě Session, mají Thruster set-up..  

Quad fin 

Set-up čtyř flosen se používá do menších až středně velkých vln. Poskytuje stabilitu, ale zároveň větší točivost prkna oproti thruster fin. 

Pět fin 

Tento set-up neznamená, že používáte pět flosen najednou, ale můžete dle podmínek použít tři (thruster) nebo čtyři (quad) flosny. Waveboard Duotone Session má právě pět fin set-up.  

Twin fin 

Obvykle se nepoužívá pro kiteboardy, ovšem může to být občas zajímavý pro strapless freestyle, jelikož twin fin prkno je hravější a líp se točí. 

Design vlnovky je celá věda, jelikož každý jednotlivý prvek musí být v souladu s ostatními, aby konečný produkt měl potřebné charakteristiky. Proto designer waveboardů je klíčovou postavou pro jakoukoliv značku, která chce obsadit tento trh.  

Vlnovky na kite a klasický sufr se zásadně liší, proto není vhodné to míchat. Pokud jezdíte oboje, doporučujeme si koupit jedno prkno na kite, a druhé mít pro klasické surfování. 

text: Andrey Todd 

foto: Duotone