1/4

2/4

3/4

4/4

Když se chcete naučit něco nového, je dobré nechat si poradit od toho, kdo tomu rozumí. Ve vlnách je to u nás určitě Martin Ovsík alias Owes, který vás na stránkách našeho časopisu postupně zasvětí do tajů wave windsurfingu. 

Windsurfing ve vlnách je jednou z nejakčnějších disciplín tohoto sportu. Ačkoliv většina nezasvěcené veřejnosti ho má spojený s dopravním prostředkem přes rybník do stánku pro pivo a bramboráky, tak právě kombinace větru a vln tvoří dvoušroubovici DNA windsurfingu.  

Pokud jste začínající windsurfař/ka a vaším cílem je naučit se jezdit ve vlnách, tak gratuluji, protože jste si vybrali sice náročnou, ale o to krásnější cestu, která je cílem sama o sobě. 

Než se vrhnete do vln, tak je z důvodu bezpečnosti nejen vaší, ale případně i potenciálních „zachránců“, mít dobře zmáklé základy ježdění na windsurfu. Tím zároveň předejdete zbytečným škodám na materiálu, které jsou jak neekonomické, tak nijak nepřidají na psychické pohodě. 

Samozřejmostí by měla být jízda ve skluzu v poutkách a trapezu. Tyto dovednosti se dají trénovat kdykoliv, kdy dostatečně fouká, a jsou nezbytné pro šetření sil. A hlavně proto, aby se jezdec byl schopen vrátit tam, odkud přijel. Právě to je při windsurfingu ve vlnách, kdy je často vlez a výlez malá omezená plocha nezřídka mezi kameny a skálami, velmi důležitá dovednost.

S tím úzce souvisí schopnost otočky, ideálně bez pádu a ztráty výšky (kdy jsme snášeni směrem po větru). Halza je jedním z krásných a pocitově příjemných manévrů ve windsurfingu a je dobré ji umět, ale při ježdění ve vlnách je nejdůležitější otočka proti větru, takzvané „réčko“, kdy je jezdec schopen otočit se na malé ploše a zároveň proti větru, tzn. bez ztráty výšky.

Tento manévr je ve slabém větru s velkým prknem jednoduchý, ale v silném větru, kdy je hladina rozhýbaná, a s malým prknem se náročnost podstatně zvyšuje.

S tím souvisí nepostradatelnost dalšího manévru, kterým je vodní start. Nezbytnost vodního startu souvisí právě s rozhýbanou hladinou a malým prknem, kdy je stabilita náročná a vylézt na prkno a vytáhnout plachtu za šňůru je téměř nemožné. Nehledě na to, že v silném větru je jezdec při vysilujícím vytahování plachty za šňůru rychle sfoukáván po větru. 

Avšak více než dobrou zprávou je, že všechny tyto dovednosti se dají cvičit téměř v jakýchkoliv podmínkách, i na rybnících a jezerech. Doporučuji tedy vzít si občas menší (vlnové) prkno a cvičit stabilitu, réčko a vodní starty. To je nejlepší příprava na windsurfing ve vlnách. 

Správné vybavení  

Na každou z disciplín windsurfingu se používá jiné vybavení přizpůsobené podmínkám a požadavkům dané disciplíny. Ježdění ve vlnách je často doprovázeno silným větrem, takže se používají plachty menšího rozměru a prkna nižšího výtlaku.

Malé prkno je důležité zejména proto, že v silném větru a rozbité hladině se chová klidně a vítr ho nepodfoukává. Avšak i při krásných čistých vlnách přicházejících z dalekého oceánu, doprovázených mírným lokálním větrem (popis vlny a větru v dalším čísle) se používají malá prkna i plachty.

To je proto, že velká plachta by svojí rozlohou při manévrech ve vlnách překážela a prkno zrovna tak. Dalo by se to přiblížit tomu, jako kdybych si při lyžování vzal na slalom lyže, které jsou na sjezd. 

Záleží na velikosti 

Výrazy „male/velké“ vybavení jsou velmi relativní, protože záleží na velikosti jedince. Nicméně zásadní je mít vybavení odpovídající své kategorii, v tomto případě tedy windsurfingu ve vlnách. Výtlaky vlnových prken se standardně pohybují od 64 litrů do 115 litrů výtlaku.

Dnešní technologicky vyspělá doba však umožňuje nechat si prkno vyrobit na míru, což se týká především „muších“ vah, nebo naopak velkých lidí. Na začátek určitě stačí jedno vlnové prkno ideálně s výtlakem +10 litrů, než je vaše váha. To je dobrý univerzál, se kterým se dají kvalitně odjezdit veškeré podmínky. Firmy vyrábějící prkna berou v potaz, že většina windsurfařů chce mít jen jedno prkno, a proto se je snaží přizpůsobit, co nejširší škále vlnových podmínek.

Prkna se typicky rozlišují na dvě kategorie, a to „thruster“ a „quad“. Quad neboli prkno se čtyřmi finami je velmi často uzpůsobeno na radikálnější ježdění a thruster se třemi finami na běžnější ježdění. Ale pozor, není tomu tak vždy, výrobci často dělají prkna, která patří do kategorie běžného vlnového ježdění s pěti kaslíky, takže na prkno je možno dát buď tři, nebo čtyři finy.

Na radikální vlnová prkna pozor. Jsou určena nejen do speciálních podmínek (hodně silný vítr či velké vlny), ale především pro zkušené jezdce, protože jsou užší a s jiným rozložením výtlaku a na standardní manévry o hodně náročnější. Určitě tedy doporučuji vybrat standardní vlnové prkno. Značky je mají většinou označené jako „wave“ a radikální prkna jako „hardcore wave“. Prodejce vám jistě dobře poradí, případně detailní popisy jednotlivých modelů prken a jejich určení najdete na stránkách výrobců. 

Výběr plachty je o něco jednodušší. Výrobci ji mají označenou jako kategorii „wave“. Některé značky dělají modely se třemi, čtyřmi nebo pěti vzpírami. Čím více vzpěr, tím je plachta těžší, ale zároveň víc vydrží, většinou se používá do silného větru.

Ideální střední cestou je plachta se čtyřmi vzpírami. Velikost plachty záleží na místě, kde většinou jezdíte, a jak tam fouká. Standardně používané velikosti jsou od 3,0 do 5,8 m².  

Vybavení určitě není třeba kupovat nové. Z druhé ruky, případně z výprodeje na začátku, při stáří do pěti let, jistě postačí. Hlavně vybrat správnou velikost prkna a mít více velikostí plachet. 

Quad neboli prkno se čtyřmi finami je často uzpůsobeno na radikálnější ježdění a thruster se třemi finami na běžnější ježdění. 

Martin Owes Ovsík Na windsurfu jsem začal jezdit jako malý kluk společně s tátou a ostatními kámoši. Hnačovský rybník to byl zkrátka windsurfařů ráj, kde jsme se naučili základní manévry, ovládání menších prken i první freestyle triky. Někdy po dvacítce jsem přičuchnul k vlnkám a hned věděl, že to je ono!Před 8 lety jsme se přestěhovali na Tenerife a mohl jsem se konečně začít soustředit na vetší vlny, což se mi vždy na windsurfingu líbilo nejvíc. 

Text: Martin Ovsík 

Foto: archiv M. O., Goya Windsurfing