1 – Jak na první triky

Do prvních triků se člověk odváží, až když je si naprosto jistý v jízdě. Jízda na hydrofoilu musí byt stejně automatizovaná jako jízda s twintipem, nebo směrovou deskou (surfboard). Mezi první triky určitě patří vlastně už

samotné obraty, já si dávám většinou větší cíle, a tak obraty byly pro mě nutností základní jízdy. Jakmile jsem se naučil otáčet po větru, nebo proti větru, začal jsem si s hydrofoily hrát. Pak přišly na řadu první triky. Začal

jsem tedy asi základním skokem, potom začaly byt rotace ve vzduchu, sezení na desce, obraty s deskou ve vodě, boardoffy a tak nějak můj airstyle triku seznam. Časem, kdy jsem se ještě víc vyjezdil při těchto tricích, začal

jsem si hrát s různými rotacemi na desce, slidy vedle desky a jistějším celkovým dojmem ve všech tricích, tzv. styl.

2 – Které triky jsou dobré na začátek a jak se na ně připravit

Na začátek je dobré začít triky pro seznámení s hydrofoily, což jsou jednoznačně obloučky, obraty, a potom jako velmi oblíbený trik bude asi otočka o 360 stupňů s deskou ve vodě. Příprava určitě pomůže s normálním twintipem a ještě lepe se surfboardem. Pokud udělám 1000x obrat na směrové desce (surfboard), tak vím, co přesně mam dělat, a u hydrofoile budu řešit hlavně jen stabilitu – co s kitem a co s nohama už řešit vlastně nemusím. Tak to je u většiny triků. Základ je umět trik s twintipem i kdyby mě o půlnoci probudili. Co se výbavy týče, tak je znát, jestli člověk bude mít krátkou nohu, velké přední křídlo, malou desku, jestli používám komorového draka, nebo foukačku. Každá věc je na něco určena a každému sedne něco jiného. Já mam rad komorové draky na hydrofoily, někteří preferuji malé velikosti nafukovacích kitu a tak dále.

3 – Dva triky a jak na ně

První bych doporučil JÍZDU V SEDĚ, to je velmi hezký a chytlavý trik. Přitom není příliš těžký. Řadil bych ho tedy mezi nejjednodušší a zároveň nejefektivnější. Jak na něj? Musím mít zmáknutou perfektní kontrolu jízdy v levitaci s neomezeným pohybem těla a nohou (tzv. umím dřep při jízdě, nebo umím popošlápnout na desce nohou na jinou polohu). Pokud zvládám plnou kontrolu a používám pády, tak vytáhnu zadní nohu z pádu před pád a pomalinku jdu do dřepu. Přední ruku pokládám vedle přední nohy, kdy ji zatěžkávám stejnou vahou, jako tlačím nohou, a přenáším váhu do ruky místo do nohy. Pokud takto dokážu jet par vteřin, znamená to, že jsem správně vyvážen, a jen mohu vytáhnout přední nohu z pádu a megarychle si sednout na desku a nohy dat na jednu stranu desky (dámská jízda na koni). Ideální je, pokud si sednu zadkem přesně nad přední křídlo, a přední rukou si mohu hlídat zatížení špičky, nahoru hydrofoile je vždycky dobře, dolů ji kontroluji nakloněním těla dopředu za rukou.

Druhý trik je 360 obrat ve vodě. Opět velmi hezky trik a přitom je to vytočený přehnaný obrat proti větru s opětným rozjezdem do původního směru. Jak na něj? Musím umět vytočit oblouk proti větru (R-čko). Jakmile je deska otočená, na jízdu zpět nepřešlapuji jako u R-čka, ale zůstávám v pozici switch, nebo-li toeside. Chviličku čekám, abych propnul pnutí lajn, na kitu tzv. pokračuji v jízdě a neotáčím se ještě po větru. Jakmile cítím pnutí, pokračuji v otáčení prkna směrem do původního kurzu jízdy (otáčím prkno po větru) a při tomto manévru dávám downloop, který mě rozjíždí. Základ celého triku je mít pnutí lajn po celou dobu otáčení. Moc mi pomohlo, když jsem dokázal vytočit oblouk deskou co nejvíce, a až jako poslední věc šel kite. Kite mě přelétává celou dobu z jedné strany na druhou a konci downloopem.

4 – Foil disciplíny

I foil má své tradiční disciplíny, jako jsou freeride, freestyle, wave a race.

FREERIDE je disciplína, kde se jedna o volnou jízdu s různými obraty, triky s prknem ve vodě a základní triky. Freeride se jezdí s poutky nebo bez poutek (strapless). Asi nejvíc známá a používaná disciplína.

FREESTYLE je to takový pokročilý freeride, kdy se kiteři snaží hlavně o triky ve vzduchu, při slidech nebo dokonce nyní při unhooku.

WAVE je asi nejnovější disciplína s hydrofoily. S hydrofoily se dají jezdit krasné dlouhé vlny stejně tak hezky, jako by byla vlna několika násobně vyšší, a přitom nemusí foukat bušák. Hydrofoile nemá skoro žádný odpor a tak si člověk jede svoji malou vlnu, jako kdyby jel 4metrovku.

RACE hydrofoile je zatím jediná disciplína, která je hodnocena světovým pohárem, a nyní se diskutuje, že by se mohla dostat mezi olympijské sporty. Jedna se o klasické kurzovní závody, jako mají plachetnice nebo

windsurfing. Start mezi 2 bójkami a kdo objede dané vyznačené kolo nejrychleji, má určitý počet bodů. Těchto kol se během eventu jede několik desítek. Na konci závodu se spočtou body a určí se vítěz.

5 – Tvé ambice do budoucna?

Dávám si rád nějaké cíle. Před rokem jsem si dal cíl, že chci být na TOP 10 ve světě mezi freeride, freestyle jezdci s hydrofoily. Letos jsem se naučil těžké triky, co už moc lidi nedělá, takže cíl, co jsem si dal, se přibližuje, a tak je potřeba nastavit další cíl. Pokud by se race hydrofoil dostal na olympiádu, rád bych začal trénovat race, abych se mohl kvalifikovat a třeba se tam podívat.