Oblast národního parku Berchtesgaden je turisticky velmi oblíbená, leží na samotných hranicích Německa s Rakouskem, coby kamenem dohodil ze Salzburgu. Nejznámější atrakcí je jezero Königsee, které má krásnou nazelenalou barvu. Říká se, že Berchtesgaden, ač v Německu, koncentruje to nejkrásnější z Rakouska. Bohužel z Rakouska byl i říšský vůdce Adolf Hitler, který si zdejší oblast zamiloval a nechal si zde vystavět impozantní horské sídlo, známé jako „Orlí hnízdo“. To je pravděpodobně druhou nejoblíbenější atrakcí v oblasti. Hnízdo jsme ale nechali raději orlům a vydali se na procházku do Almbachklammu.

Príma klima

Almbachklamm je soutěska plná vodopádů s průzračnou vodou, a i v letním parnu tady vládne příjemné klima. Soutěska zabere tak hodinku až hodinku a půl a je zakončena výhledem na krásný, 100 m vysoký vodopád. Hlavní důvod, proč o ní píši, je ale ten, že u ní je velké parkoviště, kde můžete nechat plováky a přítelkyni odpočívat v restauraci před splutím Berchtesgadener Ache. Svézt dolů auto a vrátit se autobusem, nebo jako v mém případě na kole, zabere přibližně půl hodinky. Jako výstupní místo jsem zvolil velké parkoviště přímo u silnice na hranicích s Rakouskem u vesničky Hangendenstein. Celá trasa měří přibližně 6 km a jsou na ní 2 jezy. Ten první se dá pohodlně přenést po betonovém tělese jezu kolem rybího přechodu a ten druhý je přímo u konce jízdy, tedy dá se vystoupit přímo nad ním.

Pro příjemné splutí se doporučuje výška na vodočtu 65 cm. My jsme měli 90 cm, tedy nějakých 20 kubíků, a bylo to také v pořádku. Myslím, že těch 65 cm bude spodní hranice sjízdnosti, ale nahoru si to naopak umím představit ještě dvojnásobné a pořád by to byla příjemná řeka obtížnosti WW II-III.

Došlo i na zlomeniny

Berchtesgadener Ache se dá samozřejmě jet ještě dál nebo naopak z vyššího nástupního místa, ale toto bylo příjemné splutí na hodinku pádlování s množstvím vracáků kolem velkých kamenů, průjezdem městečka i krásné přírody kolem. Voda je klasicky ledovcově šedivá, ale čistá, a řeka má jen málo míst, kde musíte dávat pozor na ploutvičky (krátké, ohebné flexi fins). Jen těsně za prvním jezem je malá přeje, kterou doporučuji přenést. Není nikterak technicky náročná, ale mělká, a mně se zde podařilo zlomit žerď pádla, když jsem letěl před prkno do kamení po zaseknutí ploutviček. Odneslo to naštěstí ten pádlo a kosti přežily. Pádlo jsem opravil provizorně kusem klacku a dojel s ním zbytek plavby. Řešením je prkno se sklopnou ploutví, to jsem ale bohužel nechal vyfouknuté v autě.