Robby Swift prozradí tajemství, jak každého předehnat

Soutěživost je přirozeným pudem snad každého člověka. Někteří to samozřejmě dávají najevo víc než jiní. Nicméně žádný windsurfař nemůže upřímně tvrdit, že mu nedělá radost, když kamaráda na vodě předjede a hlasitým výkřikem to pěkně oznámí. Na to, jak budete rychlí, má vliv celá řada faktorů spojených s komplexním nastavením a výběrem vybavení, ale do toho se tady pouštět nebudeme. Klidně můžete trávit měsíce laděním vybavení, abyste byli jen o kousek rychlejší, nebo hledáním toho nejlepšího, co se dá za peníze koupit. Ale to nejdůležitější vždy bude, jak dobře a dovedně plachtíte. Většina z nás by si klidně mohla závodní vybavení vyměnit s Antoinem Albeauem a tento velký chlapík by nás stejně skoro jistě porazil.

Co přesně vám tedy dodá rychlost?

Rozhodně pomáhá váha a výška, ale zdaleka to není všechno. Nejvíc nakonec záleží na technice. To slovo má velmi široký význam a základní teorie rychlosti je tato: Plachtu přitáhněte k sobě, abyste do ní nabrali co nejvíce větru. Je to důležité, aby vám pod plachtou neuniklo moc větru. Plachtu co nejvíc uzavřete, aby byla co nejkolmější vůči směru větru, a zadní nohou tlačte co možná nejsilněji – tak dosáhnete maximálního možného tlaku na ostruhu (flosnu). Je v tom ale mnohem víc, než jak to na první pohled vypadá.

Nejrychleji poplujete, když zaujmete takový postoj, při kterém balancujete úplně na okraji plováku. Hrozí vám, že vás vítr vyrve z vody a smete katapultem na hladinu. Přesto ale jste schopni se takto na hranici udržet i na velmi velkou vzdálenost. Ross Williams jednou řekl, že se svoji skvělou techniku do lehkého větru naučil tak, že hodiny ve slabém vánku jezdil na katamaranu Hobie a zkoušel se na něm dostat co nejvýš nad vodu a zároveň jej udržet vyrovnaný na dráze. Když chcete při windsurfingu jet co nejrychleji, děláte vlastně totéž. Slalomové prkno se nesnažíte převrátit na dráhu stejně jako formulový plovák, ale každopádně chcete pod prkno dostat vzduch a zvednout ho nad hladinu a plout tak na flosně. Jen tak dosáhnete maximální rychlosti.

Je-li hladina zvlněná, tak samozřejmě tuhle pozici neudržíte moc dlouho. Nejrychlejší tedy bude nakonec ten, kdo je nejlépe sladěn se svým vybavením. Dostatečný klid a sebevědomí mu totiž umožní pokrčit nohy nad vlnou a rychle je zase napnout a nabrat rychlost.

Jízda na rozbouřené vodě

Vzedmutý oceán může být z hlediska úspěchu při závodu tou největší výhodou, ale i nevýhodou. Lidé, kteří mají s rozbouřenou vodou zkušenosti, jsou na ní zákonitě vždycky rychlejší než ti, kdo jsou zvyklí na klidnou vodu. Dovedou se dívat hodně před sebe a na rozbouřené vodě si naplánovat dobrou trasu; podobně jako si akrobatický lyžař plánuje trasu sjezdu. Musíte se dívat před sebe a po směru větru. Tak poznáte, odkud vlny jdou, kam míří a kam se chcete dostat vy ve vztahu k jezdci, kterého se snažíte předehnat. Pokud se vám podaří nabrat směr na vlnách, které váš protivník přehlédl, snadno nad ním získáte velkou výhodu. Pokud si ale naopak správných vln nevšimnete, skončíte vzadu. Jestli váš protivník ten správný směr nabere, máte smůlu. I když je vaše prkno třeba rychlejší, nemáte šanci se dostat před něj.

Orientace ve vlnách je velmi užitečná, ale také velmi náročná taktika. Abyste se rychle dostali vlně na záda, musíte odpadnout a do plachty nabrat co nejvíc síly. To poslední, co chcete, je strávit příliš času tím, že de facto stoupáte do kopce na vlně, abyste se dostali přes ni a před ni. Jakmile jste před vlnou, můžete se zase pustit ostře do větru a zkoušet jet po vlně, co to jen jde. Budete překvapeni, jak dlouho v kuse se na vlně dá jet, pokud jste odhodláni z ní vymáčknout každý uzel rychlost navíc. Pokud si to načasujete správně, měli byste být schopni dostat se z jedněch vln na další, plout chvíli po větru a chvíli proti větru, a tak rozvlněnou vodní hladiny co nejlépe využít. Pokud je protivník hned za vámi, samozřejmě musíte odhadnout, kdy se dostane na vlny a kdy ho naopak jiná zbrzdí. Musíte mít také na paměti, že když jste mírně vepředu, můžete protivníka za sebou udržet tak, že mu dáte špatný vítr (turbulence, které za sebou tvoříte, viz další odstavec). Takže pokud víte, že je o něco rychlejší než vy, měli byste se soustředit spíš na to, že ho budete sledovat, a dbát, aby se nepohyboval od vás příliš daleko, ať už dole či nahoře vůči větru. Jeho snahou je být v co nejčistším větrném proudu, což nelze, když je v těsném závěsu přímo za vámi.

Zóna špatného větru

Vaše zóna „špatného větru“ je trojúhelník vzduchové turbulence za vámi: rozléhá se jeden metr za vámi a jeden metr od vás po směru větru, přímo podél vaší brázdy na hladině asi tak deset metrů, a pak směrem po větru v úhlu přibližně 45 stupňů minimálně dvacet metrů. Pokud si tohle uvědomíte a budete protivníka blokovat v zóně špatného větru, velmi snadno si udržíte náskok. Abyste protivníka dostali do své zóny špatného větru, musí být tak metr nebo dva od vás. Pokud se od vás po větru dostane dál, nebudete mít šanci ho do své zóny špatného větru dostat. Pokud je od vás po větru, máte k dispozici trochu větší prostor, ale pořád si protivníka musíte dobře hlídat, protože i na druhé straně vám může z vaší zóny vyklouznout, dřív než se vy k němu po větru nasměrujete.

Práce se špatným větrem je skvělá technika a velmi často se objevuje na závodech PWA. Často narazíte na dva lidi, kteří se vzájemně perou se špinavým větrem, a někdo třetí je hravě předjede, protože prostě pluje v dobrém větru plnou rychlostí. Když se v této technice zdokonalíte, mohli byste za sebou dokázat udržet dokonce i Antoina. Ale musíte mít vše pod kontrolou. Pokud je závodník jednou v zóně špatného větru, nemůže bez ohledu na schopnosti plout plnou rychlostí.

Dostat se z této pozice můžete tak, že začnete stoupat proti větru tak, abyste oponenta donutili plout ostře na předoboční vítr. Pak rychle po větru odpadnete s cílem dostat se do zóny čistého větru na druhé straně trojúhelníku. Pokud to po odpadnutí nevyšlo, ale protivníka jste zatáhli do soupeření, tak plovák zašlápněte zadní nohou a začněte opět ostřit a stoupat. Cílem je oponenta nachytat při dalším pokusu. Pokud jste dost radikální a nevypočitatelní, můžete tak protivníka zmást a on při změnách kurzu ztratí kontrolu nad plovákem. Tím získáte milisekundovou výhodu, abyste se dostali před něj a znovu jej chytili do zóny špatného větru.

Windsurfing je taková zábava kvůli tomu, že všichni jezdí přibližně stejně rychle. Určitě v okolí máte někoho, kdo je zhruba stejně rychlý jako vy, takže si tyto techniky můžete vyzkoušet. Je úžasné, jak může malá soutěž zlepšit jinak nezáživný den na vodě, a také je úžasné, kolik se toho naučíte, když budete zkoušet předjet svoje kamarády. Budete se usilovně učit nové techniky a díky tomu si osaháte, co se na windsurfu dá a nedá dělat. A to je důležitá schopnost. Najděte si někoho, s kým budete závodit, a tím se budete společně rozvíjet!

Třeba vás překvapí, kolik nových dovedností ještě vašemu windsurfingu může vdechnout nový život!