Vychází kniha o dřevních dobách československého snowboardingu

Pevné a snadno zpracovatelné plasty nebo fólie nebylo možné opatřit, proto se nad plynovými hořáky ohýbaly kusy dostupných umělých hmot a k sešroubovaným lyžím přitloukaly umakartové desky.


Uměle zasněžované sjezdovky, osmisedačkové lanovky, gigantické snowparky, Martin Černík, Šárka Pančochová, EsterLedecká a Eva Samková na Olympiádě, to je obraz našeho současného snowboardingu. Vzpomenete si ale na dobu, kdy jste se nudili ve frontách na lyžařskývlek, nebo na rodinné zimní rekreaci a kdy byli snowboardéři na sjezdovkách jako zjevení? V listopadu 2015 vychází kniha Prknem dolů, která vypráví o počátcích československého snowboardingu.

Knihu vydává vlastním nákladem Jan Bouček a mapuje v ní první kroky prknařů od roku 1979 až do roku 1992, kdyse čeští a slovenští prknaři vydali vlastní cestou. Čtenář zde najde vyprávění pamětníků,výrobců prken a zároveň jezdců, zařazené do kontextu doby, kdyještě snowboarding nebyl sportem a spotřebním zbožím, ale nevázanou zábavou. Autor shromáždil historické snowboardy, dobové materiály a fotografie pamětníků i míst, kam kořeny snowboardingu sahají.

Knize dominují unikátní snímky z archivu Vojtěcha Písaříka, který vletech 1985–1988 zaznamenal snowboardové závody v Perninku, Žacléři a na Klínovci... Kniha Prknem dolů přibližuje a vykresluje dobu,ve které bylo obtížné se realizovat, ale kdy bylo možné vyrobit cokoli z čehokoli. Omezené možnostisocialistického Československa a nedostatek sportovního vybavení na trhu bylyživnou půdou pro kutilství a v dílnách,v garážích, na půdách iv kočárkárnách vznikaly originálnísnowboardy.

Dnes,v době dostupného a technologicky dokonalého funkčního snowboardové vybavení, je těžké pochopit, jak obtížné bylo vydat se s prknem na hory a dostat se s ním na lyžařský vlek. Kniha přináší vzpomínky československých průkopníků a čtenáře přenese i díky fotografiím o třicet let zpátky, přímo ke zrodu nespoutaného snowboardingu, který mohl být pro mladou generaci únikem z nesvobody. Snowboarding bylvté době především frajeřinou, ne sportem podléhajícím přísným pravidlům a hodnocením.

K adrenalinovým výkonům, zachyceným na snímcích Vojtěcha Písaříka,se kaskadéři na sněžných prknech odhodlali třeba i díky kapce alkoholu v krvi. Přesto nepromarnili svůj čas jen po hospodách, doba byla tvůrčí a ke splnění snowboardiového snu je vedla především snaha se odlišit... V knize se střetávají dvě formy vyprávění, nespoutané autentické vzpomínky a vstupy dokumentující dobu vzniku československého snowboardingu.

Právě kontrast obou pohledů a dosud nepublikované fotografie dokládají, že v Československu vzniklo v osmdesátých letech něco natolik zajímavého, co stojí za to zaznamenat. Přes všechny překážky, které museli první prknaři přeskočit, se dostali na vleky a lanovky, do horských středisek a zbavili se nálepky ničitelů lyžařských stop.

Autor svezl z chalup a sklepů poslední dochované exempláře původních sněžných prken, oprášil je, zdokumentoval a knihu poskládal ze střípků pamětí, fotografií, autentických dokumentů a dalších zajímavostí. Na zašlých fotografiích bylo mnohdy obtížné identifikovat zapomenuté tváře prvních snowboardérů, ale díky podpoře pamětníků přináší kniha ucelený pohled na dřevní doby československého snowboardingu. Můžete nad ní zavzpomínat na tu lepší stránku starých časů, třeba na třeskuté zimy a sněhem zasypaný Petřín...


Ukázka z knihy

Pohledů na vznik a smysl snowboardingu je tolik, kolik nadšenců kdy jezdilo na sněžných prknech. Prostor pro kutily i vynálezce byl otevřený všem, kteří se dostali k věrohodným informacím nebo byli jen fascinovaní novým zimním trendem. Zpočátku nebyl snowboarding chápán jako sport, jen jako momentální potřeba užít si zábavy. První léta byla časem hledání, slepých uliček, vynálezů, navazování kontaktů, prolínání kulturních vlivů a především časem shánění všeho potřebného na výrobu prken.

Období, ve kterém snowboarding v Českoslo­vensku rostl, byl dobou vtipnou i skličující, osvobozující i deprimující. První zkušenosti snowboardových pionýrů by­ly podobné v USA i ve střední Evropě, prknaři, které zima vyhnala od vody a kterým v zimě zapadaly sněhem asfaltové pláně zkoušeli po sněhu jezdit na čemkoli, co by jim vynahradilo jízdu na surfu a skateboardu. V Československu třeba na torzech plastových barelů, betonářských překližkách nebo polystyrénových plovácích.

Přestože byla politic­ká, kulturní, informační i geografická vzdálenost mezi Česko­slo­venskem a USA obrovská, v zasněžených pražských parcích tak jezdili prknaři na plastových krytech z kuchyňského dřezu stejně, jako američtí surfaři na bufetových podnosech na stráních v New Jersey. Hlavním úkolem bylo najít takový materiál, který by po sněhu lehce klouzal.

"Pevné a snadno zpracovatelné plasty nebo fólie nebylo možné opatřit, proto se nad plynovými hořáky ohýbaly kusy dostupných umělých hmot a k sešroubovaným lyžím přitloukaly umakartové desky."


Koncem šedesátých let začala v Československu honba za informacemi a poté první pokusy o stavbu windsurfů. Pro výrobu plováku, stěžně, ráhna, plachty a další výbavy byli inspirací vodní lyžaři z maďarského Balatonu, s podivně konstruovanou trojúhelníkovou plachtou. Pozadu nezůstávali za okolním světem ani opravdoví vodní lyžaři, kteří na svých širokých prkýnkách brázdili rybníky, jezera, přehrady a řeky od Aše po Michalovce.

V roce 1976 přivezli do Česko­slovenska bratři Formanové první skateboardy i časopisy, ve kterých se začátkem osmdesátých let objevily zprávy o sněžných prknech. Po několika málo letech vynalézání a zdokonalování výrobních postupů už bylo celkem snadné si sněžné prkno vyrobit. Národ pionýrů, kutilů, mode­lářů a vodáků měl v obchodech a především ve skladech a dílnách národních podniků dostatek základního materiálu. Z garáží, kůlen, dílen i kočárkáren se ozýval svistot brusných kotoučů a zvuk pilek zakusujících se do překližky.

Sklepy, půdy, prádelny i kuchyně byly pokryté bílým prachem z broušeného laminátu a všechna ta místa prostupovala vůně čerstvě rozmíchaného epoxidu, vlhké překližky i opalovaného plastu. Revoluce začala o deset let dříve, než se píše v učebnicích dějepisu.

Prknem dolů ...

ke kořenům československého snowboardingu, text Jan Bouček, fotografie Vojtěch Písařík,vydání listopad 2015, náklad 800 kusů, 288 stran formátu 17x24 cm, DVD příloha – film Romana Včeláka o počátcích snowboardingu v ČSSR (1985)

Křty knihy ...

čtvrtek 3. prosince – Klubovna 2. patro, Dlouhá 37, Praha 1

sobota 19. prosince – Černá Říčka, Desná IIIvJizerských horách

Kontakt ...

Jan Bouček, e-mail: first10@volny.cz, tel.: 607 659 773


Buďte s nami v kontakte

Komentáre